Robot Revue 08/2010
Robot Revue 08/2010
10.8.2024
 Koupit v e-shopu |  Při koupi tohoto titulu dostanete dárek - odznak "placku" Robot Revue! |
1 Nové možnosti...
Zdravím všechny robotiky, jakož i příznivce robotů uprostřed příjemných prázdnin! Doufám, že si je všichni užíváte.Ač by se mohlo zdát, že všichni robotici budou u vody či někde na kole, není tomu tak. Někteří jsou možná na chatě či chalupě, možná i doma a někteří tam i tvoří... Příkladem za všechny múže být Josef Navrátil, který využil prázdninového volna nejenom k tomu, že navrhnul a sestrojil velmi pěkného pásového robota <i>Ardubot</i>, ale ještě o něm napsal poměrně rozsáhlý a čtivý článek do tohoto čísla Robot Revue (strany 14 až 18). Článek je napsán tak, že podle něj dokáže robota postavit skoro každý začátečník. ...
4 Kdo si hraje (s Legem) nezlobí!
Poté, co jsme "nasázeli" na všechny čtyři větve ikonu <b>Pohyb</b> (<b>Move</b>), vypadá náš "program jako na obrázku 10.Základní schéma tvořící algoritmus je tedy z obrázku zřejmé. Teď ale musíme nastavit parametry jednotlivých sensorů (tedy jak mají reagovat) a musíme říci, který sensor je ten levý a který je pravý. Dále musíme nastavit na kterých výstupech (motorech) se jak bude projevovat ta která ikona <b>Pohyb</b> (<b>Move</b>). ...
6 Stavíme z Merkuru v POV-Ray (část 2)
Z minulého dílu asi tušíte, jak bude vypadat naše první knihovna, kterou můžeme nazvat napřiklad <i>merkur_hridelky.inc</i>. Výše uvedenou deklaraci <b>hridel_3_cm</b> jednoduše <b>přesuneme</b> do tohoto nového souboru. Nesmíme zapomenout v jeho hlavičce uvést použité knihovny <i>colors.inc</i> a <i>shapes.inc</i>, naopak v našem "hlavním" souboru, kde bude příkaz pro rendering našeho objektu, je budeme moci vynechat. Naopak zde ale přidáme deklaraci na naši knihovnu hřídelí: <pre> #include "space.inc" #include "merkur_hridelky.inc" . camera { location <0, 5, -3> look_at < 0, 2, 0> } . hridel_3_cm </pre> ...
11 Jak na ostruhové kolečko robota
Nedalo mě to. Párkrát se mě již někdo zeptal, jak má udělat ostruhové kolečko k robotu s diferenciálním řízením. Ostruhová kolečka mám vlastně na skoro všech svých robotech. U některých je jako ostruhové kolečko použito vhodné malé nábytkové otočné kolečko, ve dvou případech jsou ostruhová kolečka vyrobena (no raději řekněme postavena) z Lega Technics a u dvou robotů z mých robotů ze stavebnice Merkur jsou ostruhová kolečka vyrobena, jak jinak, z Merkuru. A protože jsem ve tvorbě knihovny POV-Ray pro Merkur poněkud v předstihu před uváděným seriálem, mám za to, že je vhodný okamžik zde demonstrovat nejen ostruhové kolečko ale i možnosti systému POV-Ray pro ukázky našich konstrukcí robotů. ...
14 Arduino v praxi - Ardubot
V tomto článku se budeme zabývat praktickým použitím Arduina Duemilanove jako mozku pro malého robota na pásovém podvozku. Konstrukce Ardubota není náročná a měl by ji zvládnout i úplný začátečník bez speciálního vybavení. Nebude nutné řezat vlastní díly, vystačíme si s dostupnými. Nebudeme ani vyrábět plošné spoje, protože pro několik málo součástek použijeme malé nepájivé kontaktní pole. Předvedeme si základní program, který zajistí, aby se náš robot uměl vyhnout překážkám a zkusíme jej také dálkově ovládat z PC pomocí bluetooth modulu. ...
23 Podmořské roboty
Pavel Vachtl Autonomní podmořští roboti jsou na rozdíl od minule popisovaných ROVs (lidmi dálkově operovaných podmořských robotů, spojených se základnou fyzicky pomocí víceúčelového kabelu) již skutečnými a plnohodnotně automatickými roboty. Mají na palubě automatické řídící centrum, tj. zejména počítač s procesorem. Počítač samostatně a dostatečně přesně používá momentální navigační či senzorová data k pohybu či jeho korekcím (pomocí zpětné vazby v reálném čase) a k plnění různých úkolů. Zatímco výrobců ROVs je na světě až několik set (!), důležitých výrobců profesionálních AUVs existuje v současné době jen něco kolem 50 a jejich výrobní série nejsou zatím oproti ROVs početné (celkem bylo na světě vyrobeno méně než 700 kusů profesionálních AUVs). ...
26 Objektové programování v Javě (část 7 – socketová komunikace I.)
Dnešní práce se bude zabývat problematikou psaní aplikací využívajících tzv. <b>sockety</b>. Práce se <b>sockety</b> je jednak velmi zajímavá protože konečně vdechuje tak trochu života do programů a umožňuje tak našemu programu v počítači komunikovat s dalším programem v jiném počítači a také proto, že je možné napsat první aplikaci skutečně použitelnou v širším měřítku - například chatovací server. Protože jsi již dost pečlivě pracoval s proudy dat, bude pro tebe práce se sockety velmi jednoduchá. Fakticky zaměníš objekt <b>File</b> za objekt jiného typu - <b>Socket</b>. Tento objekt ti stejným způsobem otevře proud dat a ten můžeš zpracovávat dle libosti. Na socket se můžeš dívat fakticky stejně jako na soubor. ...
29 Programování jBotBrainu v Javě 9. - Dálkové ovládání s Bluetooth
Po stručném úvodu do programování J2ME aplikací se pustíme do dálkového ovládání našeho robota z mobilního telefonu šipkami pomocí rozhraní Bluetooth. Do jBrainu nahrajeme program z Robot Revue 2010-01 tak, aby robot reagoval na příkazy FF, FB (jízda vpřed, otáčení na místě), které budeme z mobilního telefonu odesílat. ...
33 Jak to vidí roboti 5
V minulém díle jsme zdokonalili naše algoritmy pro vyhledávání objektů dané barvy a ukázali si, jak automaticky nastavovat expozici kamery tak, aby náš obraz byl vhodný k dalšímu zpracování. Dnes popíšeme jednoduchý algoritmus pro rozpoznávání cesty v obraze a představíme dva roboty, na kterých jsme naše algoritmy odzkoušeli. ...
36 Virtuálni agenti a plánovanie
V predchádzajúcich kapitolách sme si vysvetlili, čo to obnáša byť virtuálnym agentom. Objasnili sme si pojmy <i>virtuálneho tela</i> i <i>virtuálnej mysle</i>. Vysvetlili sme si, ako agent vníma svoje virtuálne okolie pomocou <i>senzorov</i> a ako naň môže vplývať cez <i>efektory</i>. Ukázali sme si ako funguje reaktívny agent, ktorého myseľ reprezentuje <i>stavový automat</i> prípadne sada <i>If-Then</i> pravidiel. ...
38 Znáte toho robota?
Před časem jsme si tu uvedli obrázek jednoduchého, ale poměrně zajímavého robotického vozítka. Jedná se o vozík <i>Cart</i>, postavený na počátku šedesátých letech James L. Adamsem na Stanfordské univerzitě.Zpočátku sloužil pro výzkum vývoje robota pro uvažovanou misi na Měsíc bez lidské posádky dálkově ovládaného ze Země. Vozík byl při prvních experimentech ovládán dlouhým kabelem. Časové zpoždění signálu z Měsíce na Zemi a zpět bylo simulováno záznamem na uzavřenou magnetofonovou smyčku. Výsledek výzkumu byl ten, že robot na Měsíci by se robot mohl pohybovat rychlostí nejvýše 0.3 km/h. Ta byla ještě relativně bezpečná i pro případy krátkodobých výpadků signálu. ...
40 Cesta k vojenským robotům
Ing.Martin Koller, Foto a obrázky: dobová čísla časopisů Scientific American a Vynálezy a pokroky, služební předpisy rakouského, ruského a italského námořnictva V minulém dílu jsme si pověděli o prvních torpédech Roberta Whiteheada. Umístění šroubů před jejich řídícími plochami zvyšovalo jejich účinnost při změně směru. Torpédo v podstatě neplulo přímo, ale oscilovalo vertikálně kolem přímky spojující jako záměrná torpédomet s cílem v hloubce kolem 3 m. První verze Whiteheadova torpéda ještě neměla zařízení stabilizující směr plavby, protože vynálezce pravděpodobně předpokládal, že to zajistí protiběžné šrouby. ...
44 Já, Andy
Proč mi tedy lidé nepřikážou, abych sklopil svůj nos přímo do pouště, a chtějí na mne plýtvat raketami? Protože jsem dostal strukturovaný příkaz. Mohu poslechnout jen toho, kdo mi ho dal. Nebo, při jeho nedostupnosti, předem určeného zástupce. Nebo jejich nadřízené. Mezi tyto osoby rozhodně nepatří vzteklík z Edwardsu. Nikdo. Jen ministr války. Nebo prezident. Ale ani oni mi už žádné příkazy dávat nemohou, protože se jedná o výcvik samoučící se inteligence, která má těmi prostředky, které jí byly poskytnuty, splnit hlavní úkol podle svého vlastního uvážení. Proto mám zablokované rozhodovací mechanismy dalším příkazem: ...
