Robot Revue 11/2010
Robot Revue 11/2010
10.11.2024
 Koupit v e-shopu |  Při koupi tohoto titulu dostanete dárek - odznak "placku" Robot Revue! |
1 Ten dělá to a ten zas tohle...
Pokud jste se byli podívat na veletrh Model Hobby na výstavišti v Letňanech a navštívili jste náš stánek, byli jste jistě příjemně překvapeni, kolik nových robotů a pomocných konstrukcí přibylo. Několik podvozkových platforem z plastikových dílů pro malé roboty: malý dvoukolový, malý pásový a střední pásový (ten byl použit u robota Ardubot kterého znáte z titulní strany srpnového čísla Robot Revue). Tři mohutnější platformy: tříkolová, čtyřkolová a pásová. A miniaturní Robrouk od sdružení Hobbyrobot. Mohli jste vidět prototypy kolového a šestinohého robota řízeného třemi servy firmy Merkur. Doufejme, že brzy budou na pultech prodejen. Předváděna byla též řada robotů amatérských konstruktérů. Reportáž o Model Hobby začíná na straně 10 a (vybude-li příště nějaké místo) bude mít ještě malé pokračování. Když jsem před časem doprovázel svou maminku na kontrolu do nemocnice Na Homolce, měli jsme mezi dvěma vyšetřeními asi hodinu čas. Zašli jsme se najíst do jídelny. A když jsme se z jídelny vraceli, najednou jsem otevřeným průhledem uviděl na konci chodby známé „namalované“ cestičky na zemi. Ve vteřině mi bylo jasno: tady musí jezdit „line follower“. Maminku jsem ve vestibulu ponechal jejímu osudu a běžel jsem blíž, abych si pruhy na zemi prohlédl. Z čista jasna se odkudsi vyřítila nerezová přepravka (dle vůně asi z kuchyně), minula mě, a než jsem se stačil vzpamatovat, zahnula do boční chodby. Rozběhl jsem se za ní, ale už jsem jen zahlédl, jak mizí ve dveřích výtahu. Zavřely se za ní nehlučně a já osaměl. Bylo mi jasné, že v nemocnici Na Homolce funguje robotický systém, který, na rozdíl od jiných, sice nemá popularizaci a publicitu a možná pro laického čtenáře není ani dost „sexy“, ale opravdového robotika o to více potěší. Je autonomní! Možná umí i plánovat...
5 Za roboty Na Homolku
Text a foto: Štěpánka Nohýnková Jdete nemocniční chodbou a přemýšlíte o tom, co jste se před chvílí dozvěděli v ordinaci. Vtom za vámi něco zahouká. Polekaně uskočíte a ohlédnete se po původci toho podivného zvuku. A nevěříte vlastním očím! Velký a lesknoucí se nerezový kontejner znovu zapípá, elegantně kolem vás prosviští, zahne k výtahu, ten se otevře a kontejner na kolečkách do něj bravurně zajede. Dveře se zavřou a vy jen zíráte. Skutečně tu jezdí skříně samy výtahem anebo se vám to jen zdálo? Dvoubarevné pásy na podlaze a samozřejmý klid, se kterým se personál té podivné věci vyhnul, dávají jednoznačnou odpověď: Ano, tady opravdu pracují roboti! Když na konci osmdesátých let minulého století vznikal nemocniční komplex SANOPZU Na Homolce, budil v obyčejných smrtelnících závist. Měl být preventivním, doléčovacím a rehabilitačním zařízením pro unavené a opotřebované vedoucí činitele našeho socialistického lidu. A ti si samozřejmě nárokovali to nejlepší z nejlepšího! Projektanti se tedy inspirovali v tak nechvalně zmiňovaném (a kritizovaném) kapitalistickém zdravotnictví a jejich projekt byl na svou dobu opravdu mimořádný a nadčasový. Dokonce tak nadčasový, že i dnes, po více než dvaceti letech provozu a při mnohem větší kapacitě nemocnice, stále úspěšně funguje. A to i přes to, že dnes panuje Na Homolce místo poklidu sanatoria čilý ruch, projde tudy oproti původním plánům mnohonásobně více pacientů a namísto rehabilitace a prevence jsou zde dnes medicínské obory provozované na špičkové úrovni. ...
10 SICK robot day
WaldKirch 2. 10. 2010 Zadávám Waldkirch do plánovače trasy. Název je mi povědomý, není to kousek za hranicemi? Ale kdež, to je Waldkirchen, nás čeká cesta dlouhá magických 666 km až k německo-francouzské hranici. Předvedeme ďábelský výkon nebo vyletíme jak čert z elektriky v dětském rozpočítadle? Nudíte se? Pořiďte si medvídka mývala! Ech, co to melu, jsme přece robotici, ne kroužek mladých přírodovědců, samozřejmě pořiďte si laserový scanner! Že je příliš drahý a tudíž nedostupný? To není tak docela pravda. Pokud jste vzdělávací instituce a přihlásíte se na tuto soutěž, výrobce vám ho zapůjčí a pokud skutečně s robotem přijedete soutěžit, tak vám ho daruje. Soutěží se v kruhové aréně s průměrem cca 15 metrů, po jejímž obvodu jsou umístěny tabule velikosti A1 s číslicemi 0 až 9. Délka soutěžního kola je deset minut. V aréně naráz jezdí dva roboti. Jeden z nich má číslice objet ve vzestupném, druhý v sestupném pořadí. Za dosažení čísla se považuje, pokud je robot současně dvěma koly v půlkruhu o poloměru 70cm okolo tabule. A aby to nebylo tak jednoduché, v aréně jsou postaveny překážky z prázdných přepravek, jimž je třeba se vyhýbat. Za náraz do překážky, okraje arény nebo druhého robota je penalizace. Každý z týmů jede ve dvou soutěžních kolech, v každém opačnou posloupnost. Rozmístění čísel se mezi koly mění, pozice překážek (přepravek) zůstává. ...
12 Veletrh MODEL HOBBY
Foto: Štěpánka Nohýnková, Ing. Michal Černý První říjnový víkend zamířili do pražských Letňan houfně modeláři, techničtí "hračičkové" a také zájemci o nové technologie. Další ročník oblíbeného pražského veletrhu přinesl mnohým návštěvníkům rozpačité překvapení. Pořadatelské firmy se prý letos nějak nepohodly a tak ve dvou halách souběžně probíhaly namísto jedné rovnou dvě výstavy. Samozřejmě, na každou bylo potřeba obstarat si zvláštní vstupenku. Do haly, kde byly k vidění hlavně hračky a potřeby pro nejmenší jsme nezavítali, nás zajímala ta hala, ve které byly hračky určené těm trochu větším a úplně velkým. Samozřejmě, že tam nechyběl ani stánek našeho vydavatelství RCR a náš časopis Robot Revue. ...
15 Stavíme z Merkuru v POV-Ray (část 5)
Jak jsem vám slíbil, pustíme se do základních desek. Upřímně řečeno: mám trochu strach abych vás těmi jednoduchými nenudil. Tvorba různých desek 5x5 a 10x5 otvorů a dalších je jen variací na tvorbu pásků. Tvorba desek s ohnutými okraji je pro změnu variací na tvorbu úhelníků. Nic světoborného, jen si občas musíme vytvořit další vhodnou subkomponentu. Stejně tak si vytvoříme různé malé pásky a třmínky. Pokud chcete potrápit své kombinační schopnosti a prostorovou představivost ještě předtím, než příslušné součástky dám jako knihovní objekty k dispozici na web, můžete. Mé snažení dopadlo tak, jak vidíte na obrázku: ...
16 Robova dílna, Dřevíčka 5, O pohybu a podvozcích
Dnes v dalším vyprávění o dřevíčkách se posuneme blíže k problémům spojeným se stavbou pohyblivých robotů. Budeme si vyprávět o různých, běžných i trochu bizardních typech podvozků a pohonů. Budeme je konstruovat pochopitelně ze dřevíček, ale když se to ukáže užitečným, přibereme na pomoc i další materiály. Hlavním pomocníkem v tomto díle budou běžná a všudypřítomná CD a DVD, která budeme používat jako kola. Dnešní téma je hodně o pohybu, který jde na papír špatně zachytit. Proto jsme si pomohli Internetovou berličkou a odkazy na několik videí ilustrujících pohyb popisovaných podvozků jsme umístili na adresu http://www.obdelnik.cz/drevicka/rr1011/ ...
20 Netduino Plus
Jak už název desky napovídá, jedná se o kombinaci open-source HW platformy <i>Arduino</i> a open-source SW platformy <i>.NET Micro Framework</i>, konkrétně verze 4.1. V článku se budeme věnovat verzi označované Plus, které má přímo na desce Ethernet konektor a slot pro SD kartu. Vzhledem k tomu, že jsem příznivec seriálu <i>The Big Bang Theory</i>, rozhodl jsem se zopakovat pokus z dílu číslo 9 první série, kdy Leonard, Sheldon, Howard a Rajesh připojí osvětlení místnosti k internetu, takže ho může kdokoliv ovládat přes webové stránky. Moje IQ samozřejmě nedosahuje hodnoty těchto čtyř géniů, takže budeme jen rozsvěcovat LED přes Twitter. Než začnete číst, doporučuji <b>začít článkem FEZ Mini Robot Kit z Robot Revue 09/2010</b>, kde najdete základní o potřebném software a nastavení počítače. ...
24 Lunochod: první kola na Měsíci
Sovětský program lunárních vozidel Lunochod byl prezentovaný jako levnější a jednodušší varianta nákladného pilotovaného programu Apollo. Když si nyní odmyslíme fakt, že SSSR investoval do bezpilotního průzkumu Měsíce zhruba pěti desítkami rozličných automatů skoro dvojnásobek částky, co USA do Apolla, tak i tvrzení o alternativně pilotovaného programu kulhá. Lunochod byl totiž původně vyvíjený pro kosmonauty. ...
27 Podmořské roboty
Pavel Vachtl V minulých dílech jsme se seznamovali s těmi podmořskými roboty, které tvoří jakýsi standard dnešního podmořského vybavení a které odvádějí naprostou většinu práce v rámci podmořského světa. Někomu se však mohou zdát trochu "nudné". Jsou to vlastně jakoby stále ještě ty klasické "hloupé, tupé a necitlivé stroje", byť se vší potřebnou automatikou, řízením a pokročilým systémem na získávání a zpracování dat. V tomto dílu se budeme věnovat některým vývojovým typům, které spíše odpovídají tomu, jakou představu si dělávají o robotech fanoušci sci-fi příběhů nebo i široká veřejnost podle filmových hitů. V běžné představě tohoto typu je "skutečný" robot např. obdařen umělou inteligencí, má dokonalé umělé smysly, např. odpovídající hmatu nebo čichu a v tom nejlepším případě dokonce svým vzhledem nebo chováním imituje nějaký živý organismus. Kapitolou samou pro sebe mohou být roboti, jejichž cílem je budoucí výzkum mimozemských oceánů (těchto oceánů se v rámci menších těles naší Sluneční soustavy předpokládá hned několik). Zde už je plná a dlouhodobá autonomie a adaptabilita v silném slova smyslu naprostou nutností. Ve všech těchto směrech najdeme vznikající pokročilé koncepty a technologie, které sice vypadají z dnešního hlediska jako přebytečný luxus či jako sci-fi, ale se zdokonalováním technologické základny tomu tak už za několik let být nemusí. ...
32 Objektové programování v Javě
Ing Josef Pavlíček, Ph.D. Naposledy jsem realizovali dost sofistikovaný nástroj pro scanování portů na lokálním či vzdáleném stroji. Tentokrát se podíváme na problematiku tvorby aplikací s uživatelským rozhraním (tedy na tzv. desktopové aplikace) v Javě. Java je programovací jazyk, který umožňuje tvorbu aplikací s uživatelským rozhraním. K tomu používá speciálních knihoven. Původní a dnes již můžeme říci na ústupu je tzv. AWT (Abstract Window Toolkit) knihovna [1]. Novější a mnohdy preferovanou (ač též velmi kritizovanou) je knihovna SWING [2]. Java Swing umožňuje vytvořit základní formulář a na něj položit ovládací prvky jako je tlačítko, nebo např. pole pro psaní textu. Je samozřejmě možné vytvořit komplexní aplikaci, ale pro začátek začněme jednoduše, s jednoduchými úlohami. ...
34 Nebojte se Assembleru 1
Tento seriál by se stejně dobře mohl jmenovat "Mikropočítač PIC pro úplné začáečníky", protože vznikl pro potřeby používání a programování PIC osobami, které dosud nemají naprosto žádné zkušenosti s využitím programovatelných součástek. PIC můžeme považovat za běžnou elektronickou součástku, a proto s nimi lze pracovat pouze v případě, pokud máte k dispozici alespoň elementární znalosti elektroniky. Seriál by tak mohl být stejně tak dobře zařazen do rubriky "Elektronika" jako do rubriky "Programování". ...
36 In Di Map
Časoprostorové informace lze chápat jako informace, které lze vnímat zrakem a hmatem zároveň a které jsou vytvořeny k určitému času nebo v něm probíhají. Nejsou pro nás ničím novým. Pracovali s nimi váleční velitelé v minulých válkách, kdy ve svých stanech na 3D modelech plánovali strategické postupy pro svá vojska. Viděná 3D zmenšenina operačního prostoru jim dávala podnět k větší představivosti a úvahám než klasická topografická mapa. ...
38 Znáte toho robota?
Pokud jste to neuhodli, tak na obrázku zadání minulé otázky byl robot <b>SABOR V</b> konstruktérů Auguste Hubera a Petera Steuera.No ale začněme pěkně popořádku: pokud byl Sabor V, asi byl před ním i nějaký SABOR IV... A dá se očekávat, že na počátku této "evoluční" řady byl SABOR I. Ano, je skutečností, že Huber postavil předtím jiné tři-čtyři automaty, první údajně již ve věku pouhých dvanácti let. <b>SABOR I</b> byl vyroben ze dřeva, ale přes svou primitivní vnějškovou formu již tehdy obsahoval radiový vysílač a přijímač. ...
40 Kometa na cestě internacionalismu
Bez ohledu na řadu nedostatků byla Kometa nebezpečnou zbraní, především v případě použití jaderné hlavice, která mohla eliminovat chybu (tzv. středovou úchylku) v přesnosti zásahu. Ve druhé polovině padesátých let byl problém tento bezpilotní letoun sestřelit. Nízká letová hladina snižovala pravděpodobnost včasného odhalení radarem a zároveň eliminovala možnost úspěšného zásahu tehdejšími protiletadlovými raketovými systémy. Účinnost palby protiletadlového dělostřelectva vůči cíli pohybujícímu se rychlostí kolem 1 100 km/h byla spíše symbolická, především ve zvlněném terénu, kde zbývaly na zamíření jen sekundy a cíl zmizel za nejbližším pahorkem nebo stromy. ...
43 Cesta k vojenským robotům
Ing. Václav Bláha V minulých několika dílech jsme si v našem seriálu povídali o vzniku prvních námořních torpéd. Ta brzo obsahovala různé automatické prvky jež měly zabezpečit jak stanovenou hloubku ponoru, tak i přímý kurz ke stanovenému cíli.Ale co když bude cíl uhýbat? Proto se brzy objevila celá řada návrhů a posléze i experimentů a pokusů s torpédy řiditelnými. První typy používaly ovládání dvojicí ocelových strun které torpédo též poháněly. Přes zdánlivou nepraktičnost a neohrabanost byla Brennanova torpéda z těch řiditelných jediná, která byla koncem devatenáctého století v běžném bojovém nasazení. Důvodem zřejmě byla robustnost celého systému, dovolím si i klidně použít známý termín "vojákuvzdornost", vystihující nerozbitnost. ...
