Robot Revue 02/2009

Podvědomě se děsíme dát stroji lidský mozek, přitom by to bylo jednoduché řešení, jak vytvořit inteligentního robota. Jenže jsou tu otázky hluboce etické - kde brát lidské mozky, je robot pak tím člověkem, kterým původně mozek byl? A i ryze praktické - pokud by se podařilo spojit mozek se strojem - jak by se choval? Nedostal by hned po zapojení do provozu mrtvici z nečekaného? Také výživa skutečného mozku a jeho okysličování, by mohl být problém. Navíc nelze obejít stárnutí myslící živé tkáně. Vědci raději hledají možnosti tvorby takového zařízení, které by bylo výkonným počítačem s možností i řídit roboty. Variant je mnoho, minulé číslo jsme hovořili o molekulárním počítači, dnes budeme v představování fantastických experimentů pokračovat. Jak je například dnešní věda daleko ve výzkumech bio-počítačů na bázi molekul DNA kyseliny? Je tato živo-neživá varianta vůbec reálná? DNA skutečně může být efektivním nosičem číselných informací - jako paměť má velkou kapacitu, také je stabilní - v ní uložená data jsou v bezpečí, její vinou - jako přenosového a paměťového media, nevzniká moc chyb, a také se přirozeně obnovuje. Jenže šlo by vytvořit na bázi DNA mozek robota?

Diskuse

V databázi nebyl nalezen žádný příspěvek.

Nový příspěvek

Diskuse je moderována a diskusní příspěvky jsou zobrazeny až po schválení.

Nadpis
Text
Kontrolní kód
Opište kód