Robot Revue 02/2011
Robot Revue 02/2011
12.2.2025
 Koupit v e-shopu |  Při koupi tohoto titulu dostanete dárek - odznak "placku" Robot Revue! |
1 Dobrá zpráva!
Tak a je to konečně tady! Určitě víte o čem mluvím. <b>O nové, lepší</b> (tedy rozuměj <b><i>nižší</i>) ceně</b>! Tlačil jsem do ní vedení vydavatelství již dlouho. Popravdě vlastně již od počátku vzniku časopisu. Jenže výsledná cena časopisu na stánku se skládá z mnoha nákladových položek. A s některými, jako třeba s marží distributorů, prostě nepohnete... Musíte koukat šetřit u sebe, ve vlastních řadách. Snažili jsme se od počátku a šlo to, pomalu, ale šlo to. Teprve ale v poslední době se nám podařilo zvýšit celkovou produktivitu práce při tvorbě a zpracování čísla natolik, že finanční propočty ukázaly, že snížení ceny na stánku je již reálné. ...
2 Pel-mel
0 3D tiskárně, která dokáže tisknout třírozměrné objekty, jste již jistě slyšeli (v Robot Revue 2010-04 byly o tzv. <i>Rapid Prototyping</i> dva články na stranách 16 až 18. Tisknout věci, to prý umí každý, řekli si Američané. Takhle raději něco na zub, to by bylo ono! <i>Massachusettský technologický institut</i> (MIT) ohromil svět svou tiskárnou na jídlo. Nápad je v podstatě dosti prostý. Tiskárna vychází z principu 3D tiskárny, ale namísto hmoty, ze které se tisknou trojrozměrné předměty, stroj na jídlo vytváří ze zásobníků naplněných rozemletými či kašovitými polotovary pokrmy. Ty se, podle toho, co si objednáte, pěkně mamixují, ohřejí či ochladí na potřebnou teplotu a pak už je tisková hlava robota upraví přesně podle představ zadavatele pokrmu (nazývat ho kuchařem je, podle našeho názoru, poněkud nekorektní). Vaší fantazii se při zadávání povelů pro výsledný pokrm meze nekladou - můžete si objednat třeba jahodový řízek či vepřovou zmrzlinu. Samozřejmě, že z tohoto přístroje získáte jen potraviny spíše kašovité konzistence, chroupat oříšky z tiskárny na jídlo asi nebudete. Nejvíce se z nového vynálezu radují cukráři, kteří díky němu dokáží vytvořit i ty nejfantastičtejší tvary sladkostí. Zdá se, že je blízko doba, kdy se tito robotičtí kuchtíci dostanou do potravinářských výroben a časem možná i do našich domácností. ...
5 Hračičkové? Ale ne, jen budoucí odborníci!
Druhý lednový pátek jsme, i přes nepřízeň počasí, vyrazili na Žatecko. Dostali jsme totiž do redakce pozvání na den otevřených dveří do <i>Střední odborné školy a odborného učiliště v Podbořanech</i>. "Přijeďte, to něco uvidíte!" Trochu nepřesné i když nadšené pozvání v nás zpočátku moc důvěry nebudilo, ovšem když jsme se dozvěděli, že tato škola nabízí mimo jiné i čtyřleté maturitní studium v oboru mechatroniky, přestali jsme váhat. A dobře jsme udělali! Velký, přítětivý areál o několika pavilonech otevřel v tento den své své dveře všem zájemcům z řad nejenom budoucích žáků různých studijních i učňovských oborů, ale i jejich učitelům, rodičům, přátelům a příbuzným svých studentů a samozřejmě i všem ostatním, kteří byli podobně jako my zvědaví na to, jak to v této vyhlášené škole vlastně vypadá zevnitř. Návštěva rozhodně stála za to. ...
8 Robohračky: Roboválečníci
Ahoj kluci a holky, dnes Vám přináším slíbené 3. číslo seriálu <i>Robohračky</i>, ve kterém vás seznámím s roboválečníky různých velikostí. Články jsem seřadil chronologicky od nejjednodušších a nejmenších robotů po ty největší a nejsložitější. Nebudu popisovat pouze vzhled a možnosti daného robota, ale popíši vám i jejich způsob boje. Ty jednodušší roboty si dokonce můžete i koupit v některém obchodě s roboty či hračkami a když budete chtít, tak si můžete uspořádat takový svůj malý turnaj, kde budete zápasit proti svým kamarádům a jejich robotům. Doufám, že se Vám i tento díl bude líbit, že si v něm každý najdete něco, co vás překvapí nebo zaujme. Děkuji opět všem, kdo jste mi napsali a věřím, že mi i další z vás napíšete o svém nápadu o kterém si myslíte, že stojí za zveřejnění. :D ...
10 Matematicko-fyzikální pozadí robotiky (část 1: Mechanické systémy, kinematika, stupně volnosti)
Tento cyklus textů si rozhodně neklade za cíl být jakýmkoliv natož úplným výkladem základů mechaniky a odpovídající matematiky. Na to má především příliš malý rozsah. Za tímto účelem je třeba systematicky navštěvovat několikasemestrální kurs(y) na vysoké škole a přečíst si minimálně několik knih. Ambicí tohoto cyklu je spíše jen upozornit na různé aspekty, vybrané úseky či pojmy z různých oblastí matematiky a fyziky, které jsou důležité pro chápání robotických mechanických systémů a inspirovat zájemce o tyto otázky k jejich dalšímu hlubšímu studiu. ...
12 Stavíme z Merkuru v POV-Ray 8.část
V minulém díle našeho seriálu jsme si ukázali tvorbu jednodnoduchých plochých koleček. V dnešním si ukážeme, jak se modelují kolečka s drážkou. U některých vylisování tvoří v řezu už poměrně větší oblouk. Ukážeme si proto též jak modelovat "soustružené" součásti, respective v tomto případě součásti "vylisované" vysoustruženou hlavicí lisu. ...
14 Meccano, Eitech, Merkur...
Řada čtenářů si jistě řekne, že zabývat se jinými konstrukčními systémy než je všemi milovaný kovový konstrukční systém, nabízený na trhu již skoro sto let pod obchodní známkou MERKUR zbytečné. Nicméně před několika měsíci jsem byl postaven před úkol, nahradit MERKURa za jiný kovový konstrukční systém, abych zrealizoval svůj sen o produkci nových robotických stavebnic, které by byly schopny na celosvětovém trhu konkurovat takovým značkám jako je LEGO a FISCHERTECHNIK. ...
18 Robova dílna: Dřevíčka 8 - Šestinozí roboti
V dnešním osmém a posledním díle seriálu o dřevíčkách si popíšeme, jak ze dřevíček postavit šestinohého robota. Doprovodné materiály k textu jsou na adrese [2].Roboti, kteří mají větší počet nohou, jsou pro konstruktéry, hlavně ty méně zkušené, příležitostí postavit chodícího robota bez větších problémů se stabilitou. I když robot sem tam nějakou nohu zvedne, má jich stále dost na udržení rovnováhy. Existuje řada zajímavých konstrukcí. Často se vyskytují „šestinožci“, jejichž každá noha je poháněna samostatnými servy viz například roboti na obrázcích 1 a 2. Při mechanické konstrukci těchto zařízení se koordinací pohybu nemusíme příliš zabývat. Řešíme ji až při programování. ...
20 PICAXE jako mozek robota 1
Tato série článků o řízení robota pomocí kontroléru PICAXE volně navazuje na seriál <i>Začínáme s PICAXE</i>. Znalost předešlého seriálu není bezpodmínečně nutná, ale vřele ji mohu doporučit. Rád bych vás prostřednictvím tohoto seriálu seznamoval s konstrukcemi na bázi mikroprocesoru PICAXE. Budeme stavět nejen na kontaktním poli, ale také si vyrobíme desky plošných spojů (DPS). V prvním díle zůstaneme ještě u kontaktního pole a postavíme velmi jednoduchého mobilního robota na kontaktním poli, který se bude snažit vyhýbat překážkám. Směr jízdy a pohon mu budou zajišťovat dva stejnosměrné elektromotory. Prostřednictvím dvou infra čidel a mechanického nárazníku bude robot "ohmatávat" svět okolo sebe. ...
24 Sověti vyslali do boje o lunární horninu roboty
V listopadovém čísle loňského ročníku Robot Revue jsme se věnovali unikátnímu sovětskému programu lunárních vozidel Lunochod. Ten byl jednou, nikoliv však jedinou součástí automatického průzkumu Měsíce dnes již neexistujícím Sovětským svazem: k jeho dalším vrcholům patřil odběr vzorků hornin pomocí bezpilotních sond a jejich návrat do pozemských laboratoří. ...
26 Podmořské roboty - (část 9: Terminologický slovníček)
V předchozích osmi dílech našeho seriálu byla použita celá řada anglických odborných termínů a zkratek. Na závěr seriálu proto uvádíme tento terminologický slovníček. Věříme, že vám usnadní další studium problematiky. ...
27 Istrobot 2011 (Prvá časť)
Viete o tom, že váš domáci robot potrebuje spoločnosť? Preto sa čím skôr poobzerajte po nejakom spoločenskom podujatí, na ktorom by sa mohol zoznámiť s rovesníkmi a vymeniť si s nimi dôležité informácie, poklebetiť o starostlivosti svojich majiteľov alebo len tak nezáväzne poklábosiť. Jednou z vhodných príležitostí sú aj robotické súťaže. V Bratislave sa uskutoční 9. 4. 2011 už jedenásty ročník súťaže Istrobot. Okrem klábosenia si môže váš miláčik aj porovnať schopnosti s ostatnými. Ak je to robot nováčik, asi sa najlepšie bude cítiť v kategórii Stopár. Jeho úloha bude spočívať v prejazde dráhy, ktorá je vyznačená čiernou izolepou na bielom podklade. Aby sa robot počas jazdy nenudil, občas je dráha prerušená a musí hľadať jej pokračovanie. Zavedie ho aj na malý kopček, alebo do tunela (dúfame, že sa nebude báť). Citlivejšie povahy možno vyvedie z duševnej rovnováhy tehla položená rovno na dráhu, ale ak ho na to vopred pripravíte, určite sa mu podarí ju obísť a prísť v skvelom čase do cieľa. A ak sa mu to nepodarí, môže sa aspoň posťažovať desiatkam rovnako postihnutých. Ak má váš robot trocha agresívnejšiu povahu, určite sa bude dobre cítiť aj v kategórii MiniSumo, kde sa môže tri minúty pretláčať v ringu s nepriateľom. Musíte ho najprv poriadne vycvičiť, aby nepodľahol panike z hrozivých zvukov niektorých súperov. Pozor na hmotnosť a rozmery! Týždeň pred súťažou odporúčame začať s diétou, ktorá upraví hmotnosť vášho borca na povolených 500g, takže sa potom dokáže vtesnať (aspoň pred štartom) do hranolu s podstavou 10x10 cm. Nezabudnite na masáže a tréning psychosomatickej odolnosti. Tí najtvrdohlavejší si môžu zmerať koeficient trenia aj v záverečnom zápase smrti – deathmatch je vždy napínavý aj pre divákov a majiteľov. Pravidla: http://www.robotika.sk/contest ...
28 Objektové programování v Javě (část 13 – řízení strojů v Javě)
Dnes se naučíme ovládat robota LEGO NXT 2.0 [1]. Navrhl jsem za tímto účelem jednoduchou GUI aplikaci, která je k dispozici na stránkách časopisu RobotRevue. Celá komunikace s robotem (jak se někdy lidově říká s "kostkou" [5]) bude probíhat pomocí BlueTooth [2] modulu a jeho rozhraní pro Lego NXT[3]. Hlavním cílem této úlohy je poslat řídící příkaz stroji. Pokud se nám to podaří, pak je již "částečně" vyhráno. Je totiž možné úlohu rozpracovat do větší složitosti a hloubky. Abych pravdu řekl, raději bych použil jinou technologii a jiné rozhraní - ideálně WIFI [4], ale NXT 2.0 komunikaci přes WIFI v základu neumožňuje. Na druhou stranu, BlueTooth je v současné době integrováno téměř v každém mobilním zařízení. Proto naše úloha, byť primárně určená pro komunikaci s NXT 2.0, bude přínosná pro příští návrhy komunikace s jinými zařízeními. ...
30 Nebojte se Assembleru 4
Po třech dílech možná trochu suchopárného (nicméně nezbytného) popisu kontroléru a jeho instrukcí se dnes konečně dostáváme k praktičtější (a zábavnější) činnosti. Nejlépe bude vysvětlit jak psát program přímo při jeho psaní. Nejprve ale musíme navrhnout elektrické zapojení, abychom věděli, co má program vlastně dělat. První aplikace bude velice jednoduchá, ale protože budeme pokračovat dále, navrhneme jedno jednoduché zapojení tak, abychom pro ně mohli vytvořit více různých programů. ...
34 Jazyky pro umělou inteligenci: LISP (3. část)
V minulém dílu jsme si nainstalovali evaluator (vyhodnocovač) LISPovských formulí a udělali první krůčky při "seanci" na LISPovském terminálu. Ukázali jsme si, jak se na proměnnou navazuje hodnota. Dnes si ukážeme navázání nečíselné proměnné, povíme si něco o funkcích a začneme si vysvětlovat seznamy. ...
38 Robotika jako programování
Na Ústavu informatiky Slezské univerzity se vyučující a studenti informatických studijních oborů věnují již řadu let programování robotů a jejich skupin – kolektivní robotice. Jedno ani druhé se v současnosti neobejde bez experimentů. V tomto článku Vám stručně představíme příklad jednoho konkrétního experimentu. Jeho cílem bylo řešit problém posouvání břemene na určené místo dvojicí kooperujících robotů. Robotika, to není, jak se někdy ještě traduje, pouze technická strojně-inženýrská oblast, zabývající se konstrukcí robotického hardwaru. Představuje rovněž zajímavý směr v programování. Na to ve svém článku <i>RADIUS – looking for robots‘ help in computer science research and education</i> uveřejněném v časopise <i>ERCIM News</i> upozornili již v roce 2002 <i>Jozef Kelemen</i> a <i>Aleš Kubík</i>. Vždyť robota si můžeme představit i jako specifický počítač, jehož zvláštnosti jsou vstupní zařízení: místo klávesnice máme senzory robota a různé čidla, které umožňují, aby do takovéhoto počítače vstupovali data. A místo výstupních zařízení (například tiskárny) zase máme aktuátory robota, třeba motory a kolečka, uchopovací mechanismy apod. ...
41 Znáte toho robota?
V prosincovém čísle Robot Revue jsme si dali za úkol uhádnout zajímavého robota: Vyvinul ho v letech 1962-3 tým inženýrů v laboratoři aplikované fyziky na univerzitě Johna Hopkinse ve státě Maryland, USA. Robota nazývali vzhledem k jeho chování <b>Beast</b> (zvíře). Ve skutečnosti se však jmenoval jen prostě <b>Mod II</b>, což vzniklo zkrácením z <i>Applied Research Laboratory Johns Hopkins University Automaton Model II</i>.Beast II byl, jak již z názvu vyplývá, v pořadí již druhým robotem, který byl na univerzitě postaven. Prvním byl malý jednoduchý "tvor" nazývaný <i>Ferdinand</i> vážící okolo 16 kg. Obrázek uvedený v prosincovém Robot Revue představuje robota Beast II ve stavu po přestavbě v letech 1964-5. ...
42 Střelba ku ptáku
Bezpilotní letouny slouží dlouhá léta ve velkém množství jako cíle letounů a různých protiletadlových systémů. První bezpilotní letouny sloužily především jako létající terče. V některých případech se však z cílů stali útočníci a bojové systémy. Takovou cestou prošel i americký typ <i>BQM-74 Chukar</i> (jeden z druhů původně asijského ptáka, známého v češtině jako Orebice čukar). ...
46 Cesta k vojenským robotům (část 13: Atypická torpéda)
Jak známo, každá válka znamená obrovský technologický skok z hlediska vojenských technologií. Čím novější minulost, tím více novinek. ...
