Robot revue START
Robot revue START
15.9.2024
První populárně-odborný časopis věnující se robotice v Evropě. Jistě není náhoda, že se zrodil právě v srdci Evropy. V zemi, odkud se do celého světa rychlostí blesku již téměř před devadesáti lety rozšířilo slavné slovo "robot" bratří Čapků.
Ano, je tu Robot revue! Časopis, který chce být ve všech směrech atypický a mimořádný. Je určen nejen širokému okruhu čtenářů, kteří mají rádi roboty, robotiku a sci-fi o robotech, ale i těm, kteří by se problematikou chtěli zabývat hlouběji, například jako svým koníčkem a možná - třeba později - dokonce jako svou profesí.
 Koupit v e-shopu |  Při koupi tohoto titulu dostanete dárek - odznak "placku" Robot Revue! |
2 Co je a co není robot
Dnešní doba je plná definic všeho možného. Často naprosto zbytečných. Někdy se, aby se zachovalo zdání "odbornosti" či dokonce "vědeckosti", definují i úplné pitomosti, například... Ne, neřeknu to, potrefená husa by se jistě ozvala. Ačkoli jsem přesvědčen, že definovat robota jistý smysl má a že robotika je věda, a to panečku náramná věda, dnes robota ještě definovat nebudeme. Přeci nevyděsím čtenáře hned v startovním čísle časopisu! Filozofické úvahy nad definicí si tedy nechme do některého z příštích čísel a pro dnešek se spokojme s obyčejným vágním popisem.
3 Vygooglováno
Cricket - brouk, před kterým nikdo neječí, Klíčenka, Je cokoliv a čímkoliv chcete
3 Roboti už jdou - Robonova
Robonova je humanoidní (člověku podobný) robot vyráběný firmou Hitec Robotics. Může sloužit jako velice atraktivní úvod do robotiky pro studenty i učitele a vlastně všechny zájemce o techniku, elektroniku či programování. Zkušenosti se stavbou, ovládáním a programováním tohoto robota budou nepochybně motivovat k dalšímu vzdělávání v tomto oboru.
4 Pásový podvozek TANK-01
Podvozek je to, co potřebuje každý pozemní mobilní robot. Pro tento stavební návod jsme zvolili jednoduchý pásový podvozek ve stylu „Číslo 5“ nebo „WALL-e“, tedy s vedením pásů ve tvaru trojúhelníka a pohonným kolem nad úrovní terénu.
5 Černá nebo bílá?
K rozlišení černé barvy od bílé se využívá jejich různé odrazivosti pro světlo. Osvítíme-li plochu, na které se střídá černá a bílá a snímáme-li odražené světlo senzorem, dostaneme na výstupu tohoto senzoru rozdílnou velikost elektrického signálu při snímání odrazu vysílaného světla od černé nebo bílé plochy. Při přechodu mezi bílou a černou plochou se ale bude velikost elektrického signálu měnit pomalu a nejistě, takže jeho přesné zpracování v následných elektronických obvodech je obtížné. Je samozřejmé, že absolutní úroveň tohoto signálu bude také značně ovlivněna okolním osvětlením a celý senzor je tedy nutno zaclonit před dopadající parazitním světlem, třeba uzavřením do neprůhledné schránky. Pro omezení této závislosti na rušení okolním světlem se v běžných světelných senzorech jako zdroj přímého osvětlení používá LED, vyzařující v infračervené, pro lidské oko neviditelné části spektra. Přijímací fototranzistor má naopak předřazen filtr, který viditelné světlo nepropustí.
6 Nebojte se tranzistorů
Úkolem toho článku není vysvětlit fyzikální činnost tranzistoru, ale spíše způsoby jeho použití. Zároveň se tento článek bude snažit vysvětlit problematiku tak, aby ji byl schopen pochopit i začátečník. Budeme se v něm zabývat spínáním zátěže tranzistorem, naučíme se rozsvěcet LED, spínat relé a převádět napěťové úrovně.
7 Testovali jsme: Infračidlo GP2D120
Čidlo GP2D120 měří úhlovou odchylku (paralaxu) odraženého paprsku. Obsahuje výkonnou vysílací LED, několik přijímacích prvků, optiku a vyhodnocovací elektroniku. Vysílací LED zobrazí na předmětu intenzivně osvětlený bod, přijímací optika promítne tento bod na řadu přijímacích prvků. Nejintenzivněji osvětlený prvek z řady pak udává úhel, pod kterým je vidět odražený paprsek (obr. 1). Aby senzor nemusel obsahovat velké množství jednotlivých přijímačů, vyhodnocuje se též intenzita signálu. Vestavěná elektronika vygeneruje příslušné výstupní napětí pomocí digitálně analogového převodníku.
8 Souboje robotů
Zápasy a souboje byly odjakživa oblíbenou zábavou. Doba se mění a místo gladiátorských bojů na život a na smrt s divými šelmami máme relativně kultivovaný box, brutálnější podívanou v podobě wrestlingu, jenž ale není soubojem v pravém slova smyslu, … a soutěže bojových robotů. Ne, není teď řeč o nejmodernějších zbraních, jež pomalu vstupují na bojiště ve všech koutech světa, ale o amatérsky zhotovených robotech, jejichž cílem je před zraky diváků a televizních kamer v aréně rozbít, rozmlátit, rozdrtit, rozřezat nebo jinak vyřadit z činnosti soupeře.
9 Klub stavitelů R2-D2
Kdo by neznal Hvězdné války a nevzpomněl si na droida R2-D2 („ártú dítú“)? Fandové tohoto robota se nespokojili se sbíráním informací a reklamních drobností a rovnou se pustili do stavby replik R2-D2 a příbuzných typů droidů v „životní velikosti“. Klub stavitelů R2 založil v roce 1997 Australan David Everest a hlásí se do něj příznivci a stavitelé doslova z celého světa. Za více než 10 let existence tohoto společenství klubem prošlo kolem 5000 lidí a bylo postaveno několik stovek robotů. Jako pojítko členům slouží internetové stránky www.astromech.net , pořádají se oblastní srazy a dokonce vychází občasný časopis. S hotovými roboty jezdí jejich majitelé na dobročinné akce, účastní se setkání scifistů a filmových nadšenců.
10 Jak se programuje robot?
"Logika" robota může být sice "jen" hardwarově "prodrátována", ale nízká cena i univerzálnost současných počítačů nás přímo svádí, abychom ji uložili do nich. Většina čtenářů se asi již setkala s některým programovacím jazykem, ať už při studijích či z vlastního zájmu. My bychom si měli povědět, jak tyto znalosti zúročit na poli robotiky. Pokud se mě budete ptát, jaký jazyk je na programování robota nejvhodnejší, odpovim vám úmyslně poněkud alibisticky: "Ten, který vám nejvíce vyhovuje!"
11 Ovládejte robota pécéčkem
Ovládat robota se budeme učit v jazyce Python. Je to jazyk moderní, relativně lehký a co je důležité, programy v něm chodí netrpělivému začátečníkovi prakticky okamžitě.
12 Začínáme s PICAXE
Nejjednodušší řídící počítače, které k ovládání malého robota úplně stačí, jsou velké jako nehet, často ještě mnohem menší, a tvoří je jediný integrovaný obvod, „brouk“ s několika „nožičkami“ a pár dalších součástek. Postavit „mozek“ pro robota s takovým obvodem je poměrně jednoduché nebo se dá použít některý z prodávaných elektronických modulů, jenže co s tím programováním? Naučit se programovat jednočipové procesory, jak se těm nejmenším počítačům říká, není jednoduché, a naučit se programovat dobře, to už vůbec ne.
13 Tajemství umělé inteligence
Jedním ze základních cílů umělé inteligence je od počátku vytvořit stroj, jehož intelektuální schopnosti budou na úrovni srovnatelné s lidskou inteligencí. V počátečním nadšení z rozvoje počítačových systémů a technologií na jedné straně a informatiky jako nové vědní disciplíny na straně druhé se dokonce zdálo, že takový cíl je na dosah, realizovatelný v řádech desetiletí výzkumu. Vize badatelů šly ještě dál, k systémům, které lidskou inteligenci zdaleka předčí, například díky vysoké míře paralelismu, rychlejšímu hardwaru a rozsáhlým databázím znalostí. Tento typ výzkumu se postupně začal označovat za silnou umělou inteligenci.
14 Prvni oběť robotiky
"Zabil, představte si to," muž v šedivém obleku udělal pauzu a podíval se po posluchačích, "ano, přátelé robot skutečně zabil svého tvůrce." "Strašné," hystericky vykřikla jedna z dam. Přednášející pokračoval,"představte si, ten chudák měl úplně rozdrcenou hlavu." "Bez detailů prosím," skočil mu do řeči další muž... Takovýto rozhovor se mohl odehrát asi tak před sedmdesáti šesti lety Informace o tom, že Robot zabil člověka se předávala z roku na rok a z knihy do knihy. Je to pravda? Existoval robot zabiják? Jaké máme informace?
15 Vznikne nový živočišný druh?
V roce 2002 vznikla nová vědní disciplína claytronika. Jejím cílem je pomocí nanorobotů vytvořit takovou základní materii, ze které si člověk zcela sám pouhým zadáním příkazu do PC či do nějakého ovladače, udělá věc, kterou právě potřebuje. Zakladateli jsou - Todd C. Mowry, ředitel výzkumné laboratoře Intel Research Pittsburgh a Seth Copen Goldstein, programátor z university Carnegie Mellon. Dalším claytronikem je Jason Campbell, expert v robotechnice rovněž z Intelu, který je velký optimista a hovoří, že jejich tým má opravdu velkou šanci vytvořit "nanorobohlínu". Jen si není jistý kdy - jestli do dvou nebo dvaceti, či padesáti let... to podle okolností.
