Robot Revue 10/2010
Robot Revue 10/2010
11.10.2024
 Koupit v e-shopu |  Při koupi tohoto titulu dostanete dárek - odznak "placku" Robot Revue! |
1 Svý k svému!
Původně jsem mu to chtěl zcenzurovat. Taková provokace! Teď si asi řeknete: proboha o čem to mluví? No přeci o výborném článku <i>jBrain - java mozek: Všemi směry!</i> kolegy robotika Adama Henricha. Ten se zde dopustil jemného vtípku - zjevné invektivy proti mě. Ne tedy proti mě jako proti šéfredaktorovi ale proti mě jako linuxákovi! Mám na mysli onu větičku na straně 31 ve které uvažuje, kde vzít staré a nepotřebné CD či DVD nosiče: "konečně dobré využití pro hromady nepotřebných disků, například se starými linuxovými distribucemi ;-)" ...
4 Robot do vnútorného prostredia určený pre výskum
Mobilné roboty sa stávajú bežnou súčasťou našich životov. Začínajú sa uplatňovať jednoduché aplikácie robotov určených na vysávanie, tepovanie, kosenie trávy, čistenie bazénov alebo umývanie okien. Okrem rozrastania sa oblastí nasadenia robotiky sa zvyšuje aj kvalita ponúkaných robotov. Za účelom zvýšenia kvality vlastností robotov pracujú na svete tisícky vedeckých tímov zaoberajúcich sa nasadením robotov v rozličných oblastiach. Výskum a teda aj zvýšenie kvality a schopností robotov vyžaduje od vedeckých pracovníkov okrem ich vlastných tvorivých schopností aj prácu s čo najlepším hardvérovým a softvérovým vybavením. Na účely výskumu robotov do vnútorného prostredia na ústave riadenia a priemyselnej informatiky vedeckí pracovníci pracujú s robotom nazvaným jednoducho IndoorRobot. ...
8 Neviditelný provázek
<div class="box"> "Tým může nasadit nejvýše tři roboty s kódovým označením: HEAD, BODY a TAIL. Roboti se na trati nesmí dotýkat a vzdálenost HEAD-BODY a BODY-TAIL nesmí přesáhnout 2m." </div><!-- of-box --> ...
9 Antimov 2010
Bláznivou soutěž s názvem <i>Antimov</i> plánuje uspořádat americká firma <i>SparkFun Electronics</i> dne 16. října 2010 ve městě Boulder ve státě Colorado. V obvyklých soutěžích se po robotech požaduje co možná nejefektivnější a nejrychlejší zvládnutí složitých úkolů a to vše za přísného dodržování robotických zákonů. V soutěži Antimov bude robot naopak postaven před úkol velmi jednoduchý až triviální, ale musí ho plnit co možná nejpracnějším a nejméně efektivním způsobem, ba co víc – musí přitom překročit třetí robotický zákon. Na závěr svého představení je totiž soutěžící robotické nemehlo povinno odejít do robotického nebe či pekla. ...
10 Stavíme z Merkuru v POV-Ray (část 3)
V minulém díle jsme si vyrobili zakulacené konce pro jeden dílek úhelníku, a to jak s podélným, tak i s kruhovým otvorem. Pro názornost jsme si je vyrobily pro oba konce úhelníku zvlášť. Zde bychom si při tvorbě naší knihovny tedy mohli ušetřit trochu práce, protože dílky se zakulacením na jedné straně se dají použít jako dílky se zakulacením na druhé straně pouhým překlopením kolem osy <b>z</b> a posunutím o tloušťku materiálu ve směru osy <b>y</b>.<div class="box"> Kdybychom operaci s uříznutým růžkem a přidaným válečkem udělali na dílku s již vyseklými otvory, dopadlo by to špatně, protože do otvorů by nám zasahl přidávaný váleček. Můžete sice namítnout, že předtím bychom ho mohli buď oříznou a nebo provést průnik (intersection) tak, abychom přidávali již jen příslušnou čtvrtinu válečku, ale tím bychom si práci zbytečně zkomplikovali. A konec konců bychom ji zkomlikovali i parseru při modelování součástky. </div><!-- of-box --> ...
11 Robova dílna, Dřevíčka 4, Kuličkovody a kuličkopočítače
Už jsme si na tomto místě v předchozích dílech vyprávěli o tom, jak s dřevíčky pracovat i co se z nich dá všechno vytvořit. Dnešní téma je hodně specifické. Budeme si vyprávět o tzv. kuličkovodech.Mnozí z nás mají ke kuličkám vřelý vztah již od dob, kdy jsme do nich cvrkali v urputné snaze docvrnkat jich co nejvíce do důlku. Víme, že nebylo vždy jednoduché takovou kuličku trefit a dostat ji tam kam zrovna chceme. Dnešní vyprávění je o strojích, kde se kuličky pohybují samy především díky gravitaci. Fyzik by řekl, že mění svou potenciální energii v energii kinetickou. Tu pak zase ztrácí třením a nárazy, ale než úplně všechnu ztratí a zastaví se někde úplně dole, užijeme si hodně legrace. Kuličkovod, který si dnes popíšeme je pochopitelně z dřevíček. ...
14 FEZ Mini Robot Kit (Část 2: Rozšiřujeme I)
Když jsem psal článek FEZ Mini Robot Kit, ani mě nenapadlo, že bude pokračování a jak se zdá, víc než jedno. V tomto díle se podíváme na přidání dálkoměru, který bude připojen na jeden z analogových vstupů a budě přidělán na modelářské servo, aby jím bylo možné otáčet. ...
16 Arduino v praxi: Ardubot (2. část)
Na začátku bych se chtěl omluvit za chybu v předešlém článku, Ardubot je pochopitelně postaven na podvozku Tank-02, nikoliv Tank-01. Ale teď k věci, hned po uveřejnění článku, jsem začal přemýšlet, jak Ardubota dále vylepšit. Jako nejlepší se mi zdál nápad vybavit ho malou bezdrátovou kamerou pracující v pásmu 2,4 GHz. Přijímač lze snadno připojit k televizoru, na kterém pak můžeme sledovat, kam robot jede. Zároveň jsem si hned ze začátku určil jako cíl, že kamera musí být pohyblivá v horizontálním i vertikálním směru. Vznikne tak v podstatě něco jako tanková věž s otáčením i elevací. Toho lze snadno dosáhnout pomocí modelářských serv, ale ukázalo se, že větší problém bude výroba potřebných dílů z plexiskla, které jsem na PC navrhnul. Cenové nabídky firem, které byly ochotné díly z barevného plexiskla vyříznout laserem, se pochybovaly všechny nad 500Kč, což bylo přibližně maximum, kolik jsem byl ochoten investovat. Nezbývalo mi tedy než díly zhotovit sám, nicméně nepodařilo se mi za příznivou cenu sehnat ani plexisklo rozumné velikosti. Běžně se totiž barevné plexisklo prodává v tabulích 2 x 3 metry, což je pro daný účel trochu moc. Skončil jsem tedy u čirého plexiskla s označením Hobbyglass (obr. 1), které je možné zakoupit v obchodech typu Hornbach či Baumax. Dostupná je tloušťka 2 nebo 4 mm a velikosti 50 x 25 cm, 50 x 50 cm a více. Pro výrobu dílu bohatě postačilo plexisklo 50 x 25 cm tloušťky 2 mm. ...
24 První humanoidní robot se vydává do vesmíru
Sen mnoha generací příznivců robotů se má dočkat naplnění letos na podzim. Z Kennedyho kosmického střediska odstartuje raketoplán Discovery, který na palubě ponese prvního humanoidního robota: Robonauta-2 (alias R2). Ten se následně stane stálým členem posádky Mezinárodní kosmické stanice. ...
26 Podmořské roboty/robotické ponorky (6)
Pavel Vachtl Speciální a důležitou subkategorií AUV jsou podmořské kluzáky - gliders. Oproti běžným podmořským robotům se vyznačují zejména tou vlastností, že jejich vlastní motorový pohon je buď relativně nevýznamný nebo zcela chybí. To, co je pohání, je z větší části řízená změna jejich hustoty a tudíž i "archimédovské" vztlakové síly, která primárně obstarává změnu hloubky, jak směrem vzhůru, tak dolů. Původně čistě vertikální silový impuls je pak dále částečně pomocí křidélek aj. hydrodynamických prvků měněn na pohyb horizontální. ...
30 Objektové programování v Javě (část 9 – socketová komunikace III.)
V poslední lekci jsme hovořili o realizaci vícevláknových aplikací jako je Chatovací server. Ukázali jsme si práci s vlákny na vzorovém příkladu. V minulé lekci jsem slíbil ukázat nástroj určený k čtení otevřených portů na libovolné pracovní stanici. Nástroj se jmenuje MerlinPortScanner. Byl navržen pro účel vědeckého projektu, na kterém jsem se podílel v rámci tzv. autorizovaného software na katedře Informačního inženýrství České zemědělské univerzity. Tento nástroj je v prvním případě velmi průhlednou aplikací použitelnou k výuce práce se Sockety a vlákny, v druhém případě pak způsobem řešení scanování pracovní stanice či serveru v reálném čase. ...
31 Programování jBotBrainu v Javě 11 – Všemi směry!
V posledním dílu seriálu opět přemístíme jBotBrain ze stolu na kolečka a ukážeme si, jak jej lze využít k řízení tříkolového všesměrového podvozku. Jeho hlavním plusem je to, že se může pohybovat libovolným směrem bez toho, aby se před jízdou otočil – to jej činí poměrně divácky atraktivním. ...
35 Znáte toho robota?
Na obrázku, který jste měli uhodnout v minulé otázce, je robot RB5X určený pro výuku i zábavu. Vyrábí ho firma RB Robotics v USA.Robot RB5X má infračervené senzory, ultrazvukový sonar, osm taktilních (nárazových) senzorů. Je vybaven též syntetizátorem hlasu. Výrobce udává, že robot RB5X může hrát interaktivní hry až s osmi lidmi současně. Uvádí též, že programy mohou být napsány a downloadovány na všech běžnýchj počítačových platformách: Apple Macintoshi, DOSu, Windows a Linuxu/Unixu. ...
36 Cesta k vojenským robotům
Ing. Martin Koller Devatenácté století dostalo název Století páry a elektřiny. Vyloženě parní torpéda se sice v historii neobjevila, avšak i tento druh pohonu se v jejich konstrukci odrazil. Zato elektřina znamenala změnu zcela zásadní.V předešlých dílech historie torpéd se již objevily typy, které bylo možno nějakým způsobem řídit. První reálně řiditelné torpédo bylo navrženo roku 1862 v USA. O jeho konstruktéru Callenderovi se nepodařilo získat více informací. Vymyslel však rozhodně originální zbraňový systém. V dřevěném trupu torpéda se nalézaly rakety plněné černým střelným prachem. Nepoháněly však torpédo jako raketu. První z nich byla zapálena při vypuštění torpéda a začala svými plyny roztáčet plynovou turbínu pohánějící hřídel lodního šroubu. Podle některých podkladů bylo na hřídeli šroubů několik. Po vyhoření první se postupně zapalovaly další rakety. Pravděpodobně se jednalo o první plynovou turbínu používanou k pohonu vojenského zbraňového systému v historii. Toto řešení sice na určitou dobu opět upadlo v zapomnění, avšak ve druhé polovině dvacátého století začala používat chemický pohon turbín u některá torpéda. ...
40 Kometa a počátky sovětských útočných bezpilotních letounů
Bezpilotní bojové letouny bývalého Sovětského svazu jsou pro naše čtenáře spíše exotikou. Především ty starší. Kuriózní je, že u vzniku jednoho z nich asistovala rodina zloducha stalinského režimu Lavrentije Berii. ...
44 Já Andy
Slevu na využívání Falconu jsme dostali i proto, že jsem se předváděl jako jeden bod programu, když to zrovna vyšlo. Program Mars se stal jednou z turistických atrakcí. A tak jsem občas animoval vyhlídku z lunobusu tím, že jsem šplhal po svazích rimy, nebo se producíroval na dohled od kráteru Spur. A občas jsem se i lunobusem kousek svezl, abych ušetřil baterie před nástupem na vlastní trénink. Lunobus je vybaven malou přechodovou komorou, tak pro jednoho člověka. Turisté jsou navlečení, jak už jsem zmínil, do kompletních skafandrů, jenom čelní sklo mají zvednuto. Při případné dekompresi by se jim přilby automaticky zaklaply. Takže teoreticky mohou vyjít i z natlakovaného lunobusu, ale jeden po druhém. Avšak nepočítá se s tím. Vyhlídkové vozítko pobere výpravu dvou přistávacích modulů, tedy deset turistů, ale většinou jich jede jen pět. Plus jeden průvodce. Avšak kdyby se těch šest lidí chtělo vysoukat ven, musel by se stejně dehermetizovat celý lunobus - přechod komorou po jednom by vypustil skoro stejné množství atmosféry a krom toho by při všech bezpečnostních opatřeních trval asi půlhodinu. Půlhodinu ven a půlhodinu zpátky, to je moc dlouhá doba jak pro nedočkavé turisty, tak i pro odborníky na bezpečnost kosmických letů. ...
